Stála svatba, stála.
Do bílého rána.
V pondělí celý deň.
Celý boží týdeň.

Ty družbo nejmladší,
pro Boha Tě prosím,
neukládej mě s ním,
lebo umřít musím.

Byť bys i umřela,
ty s ním spáti musíš,
Bože můj, Otče můj,
k čemu Ty mě nutíš.

Dyž bylo k půlnoci,
k dvanástej hodině.
Obrať se Ty milá,
pravým líčkem ke mně.

Já se neobrátím,
svej krásy neztratím.
Krásu bych ztratila,
pannú bych nebyla.

Za klobúček sáhnul,
ostrý meč vytáhnul,
svoji nejmilejší,
do srdéčka bodnul.

A ráno, raníčko,
ženky se schodily,
jeho nejmilejší,
snídani strojily.

Její stará máti,
do komůrky vkročí,
svoje bílé nohy,
v jasnej krvi smočí.

Ach Bože, rozbože,
co jsem udělala,
že jsem tu svou dcerečku,
na ten snub nahnala.

A hosti se ptajú,
jaký jí šat dajú.
Nedejte jí ženský,
dejte jí panenský.

See also:
JustSomeLyrics
56
56.106
Nueva Etica nueva etica - Fiel Lyrics
Kjarkas El Amor y la Libertad Lyrics